Eida.cz - Animálové a věž na hradě

Ve velké arkáně je věž jako symbol, který se tyčí až do nebe do té doby, dokud nepřijde bouřka a nehodí celou věž na zem do trosek. Dost podobně by se dal chápat i tento výlet, tedy až na to, že nedošlo k žádným troskám – zkrátka jen hrozila odpolední a večerní bouřka, přičemž zbytek horkého letního dne připadl na dobrodružnou výpravu rozdělenou na dvě část. Dobrodružství se zvířátky a dobrodružství na hradě. Je to občas zvláštní, jak to někdy vyjde a výpravy se naplní, pokud se na ně myslí, nebo se o nich mluví. Ale co už, všechno je dobré.

První část tedy byla věnována našim malým animálům na farmě. Zvířátka jsou po všech stránkách super a musí být mohutně mazlena, aby byla spokojená. Obchůzka obvykle začíná u výběhu želviček, které se pokojně plácaly ve vodě, zvedaly své hlavičky k nebi a jejich krunýřky se leskly radostí. Vedle pobíhající ptactvo jim k tomu i hezky pípalo. Potom většinou po krátké papouščí pauze následuje rozmluva s kravičkami, které ale teď nechtěly moc spolupracovat, protože měly spoustu práce se stáním ve stínu, bučením a papkáním nějakých mlsek.

Daleko komunikativnější byli koníci a hlavně oslíci, kteří se nechali mazlit po čumáčcích a za ouškama a moc si to užívali. Ostatní drobná zvěř už jen líně ležela na pastvě, vydávala teplo kočičího srdce a usmívala se zubatě na čerstvou zeleň. Ach, krása nebeská. Vlastně není moc co dodat, útulno dobytka a rustikální styl březových alejí, sem tam snítka exotického stromu, to všechno vytváří klid v duši – dokud se neobjeví dinosaurus, který říká, že je čas vyjet si na hrad.

Krásné počasí plné očekávané dusnosti vybízelo si ještě užít výhled, než začne nějaká apokalypsa s kroupami a očekávaným žlutým nebem. Strašně málo oceňujeme, že máme Kuňku takový kousek, přitom je pravda, že lepšího hradu by těžko pohledal, či spíše udržovanějšího. Jeden folklor je samozřejmě si tam vyjít, užívat si okolí, nadávat na nádvoří a kritizovat ohrady, ale už málokoho jen tak napadne zkusit se podívat, co tam vlastně během dlouhých desetiletí oprav a úprav vymysleli uvnitř.

Vycházkový okruh jednoznačně stojí za návštěvu už jen z toho důvodu, že prostory jsou krásné, vzdušné, není tam moc nesmyslných expozicí a především výhled z otevřených arkýřů a hlavně z vrcholku věže je naprosto úžasný. Nezdá se to, co udělá těch pár metrů navíc nad těmi 320, je to prostě zážitek, který zůstane v oku a zanechá hezký dojem. Musíme si toho vážit, věž na hradě dřív neměla ani střechu, pak tam dali draka a vlajky EU, teď už je to opět klidné. A to je moc dobře.